neděle 10. ledna 2010

Last trip around Blagoevgrad, Melnik, pyramids and Rila monastery

Tak tohle je asi můj poslední zápis , týkající se Bulharska pro rok 2009, ale doufám , že né poslední vůbec, rád bych se tam totiž určitě párkrát podíval. Jak už Marťas načal v předchozím článku, na náš poslední výlet jsme vyrazili do nejjižnějšího kraje vína a okolí největšího a asi nejkrásnějšího kláštera Bulharska. Počasí nám nepřálo již od začátku, docela se ochladilo, bylo zataženo a z počátku poprchalo, poté přišlo ale také sněžení, což byl dost velký problém , neboť jsme neměli na autě zimní obutí. Vyrazili jsem ze Sofie a naší první zastávkou bylo město Blagoevgrad, nacházející se zhruba 100km od Sofie na jih.





Tohle město je zajímavé snad jen tím , že zde prakticky všichni mluví anglicky z důvodu přítomnosti americké university a měli tam udělané umělé kluziště, které jsem si druhý den ráno vyzkoušeli. V sobotu následoval Melnik, dalších 80km na jih. Jde o malinké městečko se zhruba třemi sty stálými obyvateli. V Melniku se da vidět klášter a je hlavně slavný svým vínem a kuchyní. V turistických průvodcích je docela vychvalován a do těchto končit směřuje mnoho zájezdů, mě ale bohužel moc neoslovil. Za prvé, lidi jsou zde takový nějací nemastní a neslaní, když si dáváte někde jídlo, skoro si připadáte, jako že otravujete a za druhé, vše je tu jakoby turistické a né takové to pravé vořechové. Tím myslím, že když zajdete do místních sklepů, ke kterým vás zavedou početné reklamní směrovky, nejde o klasické sklepy, jak je známe, ale spíš o jakési turistické náhražky, kde vám ukážou jednu místnost s prázdnými malými a okrasnými sudy a za 2 leva dostanete jakože košt. Ten spočívá v tom , že vám dají trošku bílého a trochu červeného do dvou sklenic bez výkladu, bez nějaké odpovídající teploty a to je vše. Nicméně okolí je malebné, tvořené pískovcovými skálami, které čas a povětrnostní podmínky krásně zašpičatěly. Z Melniku jsme si to v neděli před obědem nasměřovali do Rila monastery, tedy Rilského kláštera. Po cestě jsme narazili na Stombské pyramidy. Šlo spíš o spontální odbočení než plánovaný výlet. K pyramidám se autem nedostanete, tak zůstalo pod kopcem a my vyrazili nahoru na horu. Z počátku nešlo nic vidět ale až nahoře jsme zjistili o co vlastně jde. Stombské pyramidy jsou útvary vytvořené deštěm, větrem a hlavně erozí. Jde o vysoké jehlany na jejich špici se nacházejí obrovské balvany, což pro mě bylo docela nepochopitelné, nechápu totiž, jek je možné, že na těch hrotech ty balvany normálně drží, aniž by se celý jehlan pod jejich tíhou nesesypal.



Oblast nás natolik fascinovala, že jsme se dostali do časového skluzu a na Rila monastery nám zbylo strašně málo času, ale i přes to jsme k němu po návratu k autu vyrazili. Začalo se ale smrákat a navíc hustě chumelit. Šlo cítit, jak auto v klopených zatáčkách mírně podkluzuje. Ke klášteru jsme nicméně dojeli, ale bohužel až po 5 hodině, což byla doba, kdy jsou veškeré atrakce uzavřeny a je možné už jen projít areál. Klášter je to obrovský a střídání bílé a černé barvy mu dává velmi zajímavou podobu. Docela lituji, že jsme teto krásný klášter nestihli, ale máme aspoň nějaký rest k Bulharsku, tedy další důvod k opětovné návštěvě.

Na fotky z tohoto výletu se můžete podívat -- ZDE --

Jako přede mnou Martin , tak i já se přidávám s přáním krásného prožití roku 2010 a doufám , že se vám naše putování po Bulharsku líbilo a že zůstanete i nadále našimi návštěvníky a čtenáři.



Za ChoChvu.cz Zdeněk Chvátal (Mr.Chva)

Žádné komentáře:

Okomentovat

klklk